Původní účel stránek bylo dělat si prdel z Havla. Postupně se z nich vyvinul zdroj politicky nekorektních informací, ale název už tak nějak zůstal.
V Libanonu nerostly žádné haldy hlušiny, což je obvykle doprovodný jev hloubení podzemních prostor. Mossad proto nevěnoval pozornost Libanonu, kde se "nic nedělo", a soustředil se na Palestince a na provokaci v internetových diskuzích.
Izraelci si neuvědomili, že linie Elat-Mrtvé moře-řeka Jordán-údolí Biqá je pokračováním Východoafrické příkopové propadliny. Pod touto linií jsou v zemi obrovské trhliny. Hizballáh některé z těchto trhlin navrtal a začal do nich sypat hlušinu. V jižním Libanonu tak tiše vyrostla strategická raketová základna Íránu, která může Izrael vybombardovat do doby kamenné. Základna obsahuje 40 000 raket ( odhad Mossadu z roku 2007 ), z nichž některé mají dolet 300 km. Velká část raket obsahuje zápalnou submunici, takže jedna raketa může založit až několik tisíc požárů. Základnu chrání desetitisíce protitankových min umístěných v hloubce 3 metry. Miny neobsahují ( kromě roznětky a elektroniky ) žádné kovové části, takže se nedají "vypípat" a dají se ničit jen plošnou dělostřeleckou palbou, což je drahé a neefektivní. Izraelská armáda v roce 2006 obsadila jen strategicky bezvýznamný výběžek, jehož opevňování by bylo příliš drahé.
Začátkem května zasáhl Barmu ničivý cyklon Nargis. 12. května ( asi o týden později ) zasáhlo nedalekou čínskou provincii Sečuán zemětřesení 7,8. stupně Richterovy škály. Obě události spolu pravděpodobně souvisí.
Také je zajímavé, že k této události došlo 2 měsíce před OH v Pekingu. Vyvolání hurikánu v Bengálském zálivu je lehce proveditelné. Hurikán vzniká tak, že se nad teplým mořem rychle ochladí vzduch a teplý vlhký vzduch u hladiny začne stoupat....... Existují silná barviva ( např. textilní barviva ), u nichž monomolekulární vrstva zastaví většinu světla. Jemné rozprášení 20-ti tun textilního barviva z bombardéru B-52 ve výšce 20 km nad Bengálským zálivem by k vyvolání cyklonu Nargis mělo stačit.
Před 250-ti miliony let byl Texas proláklinou ležící několik kilometrů pod úrovní oceánu uprostřed superkontinentu Pangea ( pozůstatek moře z předhercynského období ). Do této prolákliny byly splavovány sedimenty z širokého okolí a zde se měnily v roponosné bahno. Proláklina se ale bahnem zcela nezaplnila a její nadmořská "výška" nestoupla nad -1000 m. Když se před 220-ti miliony let Pangea začala rozpadat, mořská voda pomalu tekla příkopovou propadlinou do Texaské prolákliny. Zde se vypařovala, takže se v Texasu vytvořila 3 kilometry silná vrstva soli. Sůl byla překryta jílem, který ji 200 milionů let chránil před rozpuštěním.
Ve 20. století byl Texas hustě provrtán ve snaze získat ropu. V současnosti opuštěnými vrty protéká voda a rychle rozpouští vrstvu soli, na které Texas 200 milionů let stál, o čemž svědčí propadlina ve městě Daisetta ( 70 km východně od Houstonu ). Je možné, že se vrstva soli v dohledné době zcela rozpustí a z poloviny Texasu se stane moře.
!!! VIDEO !!!
Z délky stínu by na první pohled bylo možné usuzovat, že se jedná o vysokou budovu. Při bližším pohledu je ale jasné, že 1. snímek byl pořízený z velkého úhlu:
1. Plechová stříška má na snímku ze srpna delší stín, než na snímku z října (*).
2. Přístavek na 1. snímku lícuje se severním okrajem budovy, přestože by měl ležet uprostřed (*).
